Egypt (Císařská edice)

Ačkoli se Egypt může chlubit slavnou historií trvající již 3 000 let, za své současné vyhlídky vděčí především invazi Alexandra Velikého v roce 332 př. n. l. Jak Alexandr, tak Ptolemaios, generál, který zdědil Egypt po jeho smrti, používali tradiční egyptské názvy a formy vlády, aby rychle získali podporu místního obyvatelstva, kterou nutně potřebovali, pokud chtěli zemi vládnout. Ptolemaios usiloval také o transformaci Egypta v moderní intelektuální a kulturní metropoli a sponzoroval umělce a spisovatele z celého helénského světa, kteří rychle zaplnili jeho hlavní město Alexandrii.

Konflikt mezi dalšími generacemi Ptolemaiovců v kombinaci s cizí agresí a místními povstáními však způsobil pozvolný pokles mezinárodního vlivu Egypta. Řím byl také čím dál tím závislejší na egyptském obilí a pomalu jej zatahoval víc a víc do své sféry vlivu skrze podporu různých členů znesvářené vládnoucí rodiny. Současná panovnice Kleopatra se této cizí mocnosti zkušeně vlichotila do přízně, aby si zajistila postavení, a podařilo se jí udržet si náklonnost Říma během dvou po sobě jdoucích vládních změn, kdy podporovala nejprve Pompeia a pak císaře Marka Antonia, když se okolnosti změnily.

Vzhledem k obrovské produkci obilí a díky tomu, že má hlavní obchodní přístavy v Alexandrii a na pobřeží Rudého moře, je Egypt jednou z nejvýnosnějších oblastí Středomoří. Pokud tyto výhody správně využije, může se Egypt pozvednout ještě výš než na úroveň své bývalé slávy a velikosti.