Nerviové (Caesar v Galii)
| Válečnická společnost: +1 k veřejnému pořádku za každou válku vedenou proti sousední frakci |
| Galští jezdci: +1 % k rychlosti získávání zkušeností pro galské jízdní jednotky |
Popis
Divoké a nebojácné Nervie, galsko-germánský kmen obývající sever Galie, považoval Caesar za nejbojovnější z Belgů. Ačkoliv Nerviové hovoří, stejně jako ostatní belgické kmeny, keltsky i germánsky, dávají si keltská jména. Způsobem života i pověstí se podobají Sparťanům, odmítají alkohol i přepych a vzhlíží se v odkazu hrdinských válečníků, stejně jako jejich předkové. Králem či náčelníkem Nerviů se proto může stát jen vynikající bojovník a vojevůdce.
Nerviové kladou ohromný důraz na dovednosti jedince a jeho odvahu v boji, a proto téměř nepoužívají jízdu a střelné zbraně, s výjimkou oštěpů. V bitvě dávají přednost zuřivým výpadům a léčkám a vždy se snaží co nejrychleji přiblížit k nepříteli.
Kolem roku 58 př.n.l. stojí kmen pevně pod vedením krále Boduognata. V případě války spoléhá na pomoc Atrebátů a Viromandů, případně kmeny Belgů, které se již od druhého století před naším letopočtem usidlují v Británii. Tlak Germánů se stupňuje, Helvétové pálí svá sídla a hromadně odcházejí, celý jih Galie vře a Nerviové cítí nabízející se příležitost.
Jiní náčelníci
Radu starších tvoří moudří a věkem zkušení mužové, kteří mají největší předpoklady vládnout a v případě potřeby poradit.
Starší náčelníci
Nerviové byli nejdivočejším a nejmocnějším z belgských kmenů. V jejich čele stáli dědiční králové.
- Belgická střídmost: -50% k bohatství ze všech průmyslových a obchodních budov
- Národní odvaha: Bonus k veřejnému pořádku (maximálně +4), je-li přítomna keltská kultura
- Nejstatečnější z Belgů: +10% k morálce při boji na vlastním nebo spojeneckém území
| Počáteční oblast(i) |
|---|
| Bagacum |