
Svébové (Caesar v Galii)
Válečnická společnost: +1 k veřejnému pořádku za každou válku vedenou proti sousední frakci |
Nájezdníci: +20 % k příjmům z nájezdů a plenění |
Popis
Ačkoliv Caesar popisuje Svéby, neboli "našince", jako "největší a nejbojovnější ze všech germánských kmenů", jedná se spíše o společenství mnoha menších skupin, uctívajících stejné bohy a používajících společnou řeč. Svébové vyznávají válečnický způsob života, odnepaměti loupí a bojují se svými galskými sousedy za Rýnem. Vládnou jim volení králové a náčelníci. Mocný je v jejich očích pouze ten, kdo dosáhne úspěchu v boji. A je to právě typický "svébský uzel", parádivý účes, kterým se vůdci a válečníci odlišují od prostého lidu.
Kolem roku 58 př.n.l. se Svébové pod vedením krále Ariovista usazují za řekou Rýn, kde jim Arvernové a Sequanové postupují území odměnou za pomoc v boji proti Haeduům. Římský Senát nejenom, že se Ariovistovi nepostaví, vyznamená ho navíc titulem "Král a přítel lidu římského", snad v naději, že si tím získá panovníkovu náklonnost.
Pokud pak drtivá porážka Haeduů v bitvě u Magetobriga v roce 63 př.n.l. něco ukázala, byla to neschopnost, či neochota Říma bránit své klientské národy i ostatní galské spojence. A dále také bezzubost Arvernů a Sequanů, kteří nepřítele bez pomoci nedokázali porazit. Svébové jsou na počátku svého tažení ve velice silném postavení. Svými rozhodnutími ovlivní podobu budoucí války a to, zda se jim podaří získat území a zdroje v Galii, které jejich lid potřebuje.
Jiní náčelníci
Starší náčelníci
- Intenzivnější zemědělství: -50 % k příjmům ze zemědělských budov
- Válečnická společnost: +1 k veřejnému pořádku za každou válku vedenou proti sousední frakci
- Vetřelci z Germánie: +10% k útoku zblízka při boji na neutrálním nebo nepřátelském území