Ardijové (Piráti a nájezdníci)
| Překotná tažení: +50% k nákladům na údržbu žoldáků |
| Příslib kořist: -50% k ceně najímání žoldáků |
Popis
Ilyrský kmen Ardijů pochází z vnitrozemí, ale časem přemigroval až na pobřeží Jadranu a tam se usadil. Věnoval se především námořnímu pirátství a přepadal rušné obchodní plavební trasy v Jaderském moři.
Řekové, od nichž Ardijové převzali značnou část jejich kultury, v nich viděli hlavně zhýralce, protože hodně pili a často oslavovali kořist, kterou ukradli svým nepřátelům.
Věhlas a moc však Ardijské království získalo až za vlády Agrona, který obsadil několik řeckých měst a neustále drancoval Jaderské pobřeží. Poté, co zanikla Epirská monarchie, své služby nabídl i Akarnánianům, a při jejich ochraně dosáhl svého největšího vítězství.
Nyní, po Agronově náhlé, zřejmě alkoholem způsobené smrti, se faktickou vládkyní Ardijů stala jeho vdova Teuta. Bohužel ale zdědila království, jehož přetrvávající pirátství je pro mocnosti této oblasti doslova trnem v oku. Řadí se mezi ně například i Řím, jehož zájem na ziscích z Jaderského obchodu je zřejmý.
Na počátku 3. století př.n.l. tak musí Ardijové čelit boji. Vládnou ale silou a vychytralostí, které jejich sousedům chybí - dokážou to tedy obrátit ve svůj vlastní prospěch a podmanit si nejprve Jadran, a potom možná i celý svět?
Jiné rodiny
Na základě věku a zkušeností jsou tyto vznešené rody ty nejpovolanější k tomu, aby řídily vlády a poskytovaly rady, je-li toho zapotřebí.
Ardijská dynastie
Ardijská dynastie je nejmocnější z ilyrských šlechtických rodů, založil ji král Pleuratus ve 3. století před naším letopočtem. Jsou to rození námořní piráti a nájezdníci a je zřejmé, že pomýšlejí na územní výboje.
- Přehlížená země: -20% bohatství ze zemědělských budov
- Mistři námořníci: +1 verbovacích pozic ve všech přístavech
- Piráti: +200% příjem z drancování
| Počáteční oblast(i) |
|---|
| Epidamnos |
| Specializované jednotky |
|---|
|