Baktrie

Baktrie je obchodní branou mezi východem a západem vedoucí do Indie a vzdálených čínských krajů. Leží na území dnešního Afghánistánu a její hlavní město založil Alexandr Veliký. Jako protektorát Seleukovské říše byla Baktrie slavná coby provincie tisíce měst. Díky obchodním stezkám je bohatá a v jejích úrodných údolích i na pláních se nachází dobrá zemědělská půda. Našli tu domov řečtí kolonisté, Peršané i mnohé jiné národy a stala se součástí obrovské říše Alexandra Makedonského. Alexandrova manželka Roxana, matka jeho nominálního dědice, který se však narodil jako pohrobek, byla baktrijská princezna.

Ve zmatku války, která následovala po Alexandrově smrti, ovládl východní část Alexandrovy říše včetně Baktrie Seleukus I. Níkátor. Oblast osídlila spousta řeckých osadníků, takže byla helenizována více než jiné oblasti na východě z větší části – převládl zde řecký vliv a kultura, která byla v té době jednoznačně nejvyspělejší. Když vedla Seleukovská říše řadu válek proti jiným následnickým státům, stala se Baktrie satrapií a získala určitý stupeň nezávislosti. Za vlády Diodota v době mezi druhou a třetí Syrskou válkou v letech 250-240 př. n. l. se Baktrie stala zcela nezávislým helénským královstvím.

Pod vedením nových králů by se Baktrijci mohli stát mocnou vojenskou silou, které značně prospělo, že se osvobodila od nadvlády Seleukovců a Parthové jí zatím nevěnují pozornost. Obrovské bohatství a tvrdí válečníci by mohli přivést baktrijské armády až na pobřeží Středozemního moře …