Getové (Piráti a nájezdníci)

Getové nejsou jedním kmenem, ale volným spolkem, který se usadil kolem dolního toku Dunaje. Od ostatních místních kmenů se liší především svou vírou v Gebeleiza, který se projevuje skrze hromy a blesky, a Zalmoxida, který je zosobněním nesmrtelnosti. Je ale možné, že jde jen o jednoho, stejného boha, nebo že Zalmoxis byl pouhý prorok, který Gety učil nebát se smrti. Víra Getů v to, že neexistují jiní bohové než jejich vlastní, je velmi silná, ale i přesto stále vedou spory s nebesy, a během prudkých bouří na Gebeleiza dokonce střílejí zapálené šípy.

O tom, zdali byli Getové a Dákové stejný lid nebo jen mluvili stejným jazykem, se stále vedou debaty. Jisté je jen to, že jménem 'Getové' je prvně označili Řekové během jejich prvního setkání v 7. století př.n.l. Prosluli především svým úchvatným přepadovým jezdectvem či pirátskou nájezdní taktikou a svůj věhlas si získali hlavně pod společnou vlajkou nyní oslabeného království Odrysů, jemuž poskytovali své vojenské služby.

Stejně, jako mnozí další v této oblasti, i oni podlehli agresivní rozpínavosti makedonského krále, Alexandra Velikého, jenž před svou invazí do Persie vyplenil mnohé Getské osady. Po Alexandrově smrti a rozpadu jeho říše Getové této regionální nestability využili a sjednotili se. Nyní jsou připraveni napadnout své dřívější vládce i slabší sousedy, potlačit jejich odpor a vrátit jim jejich agresivitu nastokrát!