Dácie (Císařská edice)

Co se týče jazyka a etnického původu, Dákové mají společné kořeny se sousedními Thráky. Postupem času se však mezi nimi vyvinuly významné kulturní rozdíly. Dácké náboženství hlásá novou víru v nesmrtelnost duše a ve velmi důležitého boha jménem Zalmoxis. V důsledku toho u nich míval kromě krále značnou politickou moc i velekněz.

Král Burebista sjednotil různé dácké kmeny pod svou expanzionistickou vládou do říše táhnoucí se od pobřeží Černého moře až do Podunajské nížiny. Na vrcholu své moci velel impozantní vojenské síle a byl schopen shromáždit až 200 000 bojovníků. Dáčtí válečníci používali brutální falx, obouruční zbraň podobnou sekeře, schopnou prorazit i těžkou římskou zbroj.

Dákové spojili své nově nabyté síly s Pompeiem v jeho nešťastném boji proti Caesarovi. Diktátor vzal jejich oddanost na vědomí a přikázal je za to potrestat, ale byl zavražděn dříve, než mohl trest vykonat. Díky této šťastné náhodě se sice Dákové vyhnuli externí válce, ale vnitřní intriky vedly toho samého roku k atentátu na krále Burebistu, což uvrhlo Dáky do chaosu.

Nyní nastává pro Dácii čas velkých příležitostí. Pokud se najde schopný vůdce, dokáže sjednotit kmeny a opět z nich udělat špičkové válečníky, mohl by se značnými výhodami využít nestabilní situaci v Římě, a vést tento hrdý a záhadný lid k dalším dobyvatelským tažením.