Lepidův Řím (Císařská edice)

Nechat své štěstí v cizích rukou, to je v Římě čiré bláznovství. Lepidus se to musel naučit tím těžším způsobem. Když byl Caesar zavražděn, zastával pozici magistra equitum neboli velitele jízdy, což z něj v podstatě dělalo muže číslo dva v republikové vládě. Po vraždě Caesara se Lepidus spojil s Markem Antoniem proti Oktaviánovi a slíbil mu podporu svou a svých jednotek, pokud z něj udělá Pontifika Maxima čili velekněze. To vedlo ke vzniku druhého triumvirátu, který spolu s nimi založil jako jeden ze tří absolutních vládců republiky.

V souladu se svým postavením Lepidus obdržel druhý nejlepší díl pozemků po Antoniovi. Spokojil se s tím, že zůstal u vedení administrativy v Římě, zatímco Oktavián a Antonius vyrazili potrestat poslední z Caesarových vrahů. Úspěch této expedice mu však nebyl ku prospěchu, protože Oktavián a Antonius při ní získali prestiž, kterou využili k tomu, že si přerozdělili kontrolu nad republikou na úkor Lepida.

Místo aby byl odměněn za svou věrnost, byl Lepidus odsunut spojenectvím, které pomáhal vytvořit, do okrajových území Afriky a Hispánie. To, že ho vyhnali, však může přinést jeho nepřátelům zkázu. Zatímco jeho bývalí kolegové bojují mezi sebou, Lepidus může nabrat sílu díky tomu, že ovládne nejúrodnější provincie v republice. Necítí se už zavázán žádnou věrností a může se tedy znovu pozvednout k moci, ale musí si počkat na ideální příležitost k útoku.