
Řím (Caesar v Galii)
Chléb a hry: +1 jídla ve všech provinciích |
Římské legie: +1 verbovacích pozic ve všech provinciích |
Popis
Po konečném vítězství nad Kartágem v letech 149 - 148 př.n.l. sice Řím svou moc setrvale posiluje, přesto ho nepřestávají zaměstnávat potíže na Apeninském poloostrově. Hannibalovo tažení bylo pro Římany bolestivou zkušeností, na kterou jen tak nezapomenou, hrozbu pro ně navíc představuje i rozpínavost keltských a germánských kmenů. Gaius Marius sice v letech 113 - 101 př.n.l. zastavil postupující Kimbry a Teutony a zjednal v Galii pořádek, římské legie ale přesto utrpěly nejednu trpkou porážku. Kromě toho Římem zmítají další vnitřní nepokoje. Třídní boje a občanská válka Sully a Maria, a v neposlední řadě také povstání otroků vedené Spartakem, římskému lidu připomněly, jak křehký mír na "domácí půdě" je.
V této situaci zahajuje své galské tažení Julius Caesar, prokonzul Předalpské Galie a Ilýrie, jmenovaný s podporou Pompeia a Crassa. Tito tři spojenci získávali a upevňovali svou moc v předchozích deseti letech. Jejich političtí sokové jim přezdívají "tříhlavá nestvůra".
Prořímský kmen Haeduů byl koalicí keltských a germánských kmenů na hlavu poražen v bitvě u Magetobriga a osud Galie je opět nejistý. Svébové tlačí od Rýna na Helvéty, kteří se vydávají hledat nový domov. Jejich cesta se pro Caesara stává vítanou záminkou pro zisk dalších vojenských vítězství a upevnění politické moci.
Úřad galského místodržícího
- Kulturní útlak: +25 % postih k veřejnému pořádku v důsledku přítomnosti cizích kultur
- Romanizace: +2 ke kulturní konverzi
- Vzor vší civilizace: +10% k morálce při boji na neutrálním nebo nepřátelském území
SPQR
Počáteční oblast(i) |
---|
Medhlan Vercelum Genua Pollentia Narbo Martius |