Lusitánové (Hannibal před branami)
| Válečnická společnost: +1 k veřejnému pořádku za každou válku vedenou proti sousední frakci |
| Jezdectví: +1 % ke zkušenostem jízdních jednotek |
Popis
Lusitánové žili v Ibérii dlouho před příchodem Kartága i Říma, a budou jí obývat i dlouho potom, co uchvatitelé odtáhnou. Stejně jako příbuzní Svébové i Lusitáni jsou společenstvím menších kmenů, sjednocených v obraně vlastních zájmů. Jsou zuřivými a obratnými válečníky, předurčenými k partyzánskému způsobu vedení války. Jejich lehká pěchota je často najímána do žoldnéřských vojsk. Po boku mužů bojují obvykle i ženy, což je důkazem lusitánské zuřivosti.
Lusitánové pocházejí z údolí Douro v dnešním Portugalsku, odkud se jejich lid postupně rozšířil na jih a osídlil oba břehy řeky Tagus. Lusitánský pantheon bohů byl velice početný, nejvyšším bohem byl Endovelicus, ochránce dobrodiní. Zejména na jihu byla oblíbená také Ataegina, bohyně přírody a plodnosti. Jako většina ostatních kmenů té doby i Lusitánové svým bohů přinášeli zvířecí oběti.
Krajinou dříve ovládanou Římany nyní pochodují Hannibalova vojska a Lusitánům se nabízí příležitost získat zpět ty části Ibérie, které padly to rukou vetřelců. Z počátku je na místě opatrnost, snad bude nutné se s nepřítelem i bratříčkovat, dříve nebo později ale bude z této země vyhnán!
Ostatní náčelníci
Náčelníci jsou nejmoudřejšími a nejzkušenějšími muži lusitánské kmenové konfederace. Jsou těmi nejpovolanějšími k vládě a jednání.
Starší náčelníci
Lusitánové, pocházející ze západní části Ibérie, tvoří kmenové společenství proslulé svou bezohlednou rozpínavostí a uměním v boji s mečem falcata. Za nejmoudřejší jsou považováni stařešinové rodu.
- Vlk samotář: Středně velký diplomatický postih při jednání se všemi národy (kulturní averze).
- Posvátná oběť: +4 k veřejnému pořádku.
- Mocní válečníci: +1 k hodnosti pro pěchotní rekruty.
| Počáteční oblast(i) |
|---|
| Olisipo |