Athény

Athény ovládají prosperující oblast Attiky a jejich flotily jsou ve východním Středomoří uznávanou vojenskou silou. Během válek s Persií delfské Orákulum Athéňanům poradilo, aby důvěřovali dřevěným městským hradbám. Od té doby měly Athény vždycky silné a efektivní námořnictvo. Od jejich občanů se stále očekává, že budou umět bojovat i na souši, ačkoli zde teď doplňují jejich stavy žoldnéři.

Athény jsou vyhlášené svou architekturou, uměním a písemnictvím a za to, co dokázaly, si získaly dlouholetou slávu. Zdejší budovy, například Parthenon zasvěcený bohyni Athéně, patronce města, a písemnictví zahrnující práce Aristofanovy, Platónovy, Sokratovy a Sofoklovy, způsobily, že se athénská kultura stala téměř synonymem pro kulturu řeckou.

Za řecko-perských a peloponéských válek si město zuřivě udržovalo nezávislost a stalo se v té době jednou z předních mocností, ale po rozhodném vítězství Filipa II. v bitvě u Chéroney v roce 338 př. n. l. se stalo součástí větší Makedonské říše. Po smrti Alexandra Velikého spolu jeho generálové o Athény bojovali. V roce 270 př. n. l. se díky podpoře egyptské ptolemaiovské dynastie staly Athény znovu svobodným městem. Možná by teď mohly založit třetí - Athénskou - ligu a ovládnout jak dlouholeté spojence, tak i nepřátele.