Bójové
| Válečnická společnost: +1 k veřejnému pořádku za každou válku vedenou proti sousední frakci |
| Galští jezdci: +1 % k rychlosti získávání zkušeností pro galské jízdní jednotky |
Popis
Keltský kmen Bójů je společenstvím válečníků a polokočovných pastevců. Jejich jméno znamená v překladu buď "válečník", nebo "kráva", a Bójové jsou tedy "národem válečníků", nebo "národem pastevců".
Jejich původ zůstává zahalen tajemstvím, víme ale, že se v roce 390 př.n.l. účastní keltské invaze do severní Itálie. Poté, co přešli Alpy, zahnali Etrusky a obsadili jejich území. Ve stejné době, na opačné straně Alp, se Bójové vydávají na východ a usazují se na území dnešního východního Německa a Čech. V průběhu dějin se Bójové v obraně před rychle se rozpínající Římskou republikou spojovali s ostatními kmeny Předalpské Galie a s Etrusky. Byli však poraženi a zahnáni zpět. V pozdější době se přidali k Helvétům na jejich cestě, která se stala záminkou pro Caesarovo galské tažení. V bitvě u Alesia bojovali po boku Vercingetoriga. Na východě jejich území dobyli Dákové.
Bójové byli lidé velice shánčliví, soustředili se na válečnické umění a zemědělství a nejvíce si cenili zlata a dobytka. Společenské postavení je posuzováno nejenom podle vojenských úspěchů, ale také podle množství dobytka a velikosti placeného doprovodu. Ze středu Evropy nyní mohou Bójové vyrazit na jih do Itálie nebo Řecka, na západ do Galie nebo na východ proti dáckým kmenům.
Jiní náčelníci
Radu starších tvoří moudří a věkem zkušení mužové, kteří mají největší předpoklady vládnout a v případě potřeby poradit.
Starší náčelníci
Bójové, největší z galských kmenů, neustále válčili se svými dáckými a germánskými sousedy.
- Kmenové třenice: Velký diplomatický postih při jednání se všemi barbarskými kmeny (kulturní averze)
- Pastorální způsoby: +10 % k příjmům ze zemědělských budov
- Migrační tendence: +10% k morálce při boji na nepřátelském území
