Galacie

Galatové, Keltové galského původu, se usadili v oblasti střední Anatólie a Frýgie, kterou ovládli. Předcházela je pověst hrdých válečníků, věrných a v bitvě nesmlouvavých, a byli proto napříč helénským světem vyhledávanými žoldnéři.

Galatové byli rozděleni do tří kmenů, Tektoságů, Tolistobójů a Trokmijů, které se odštěpily od Brennových galských uskupení během invaze do Makedonie a Řecka v roce 279 př.n.l. Nikomédovi Bithýnskému pomohli porazit v boji o nástupnictví jeho bratra a on jim na oplátku umožnil přejít přes Thrákii a Bospor do Malé Asie. Poté, co společně s Nikodémem odrazili výboje roztahovačných Seleukovců, usadili se v prostoru, který od té doby nese název Galácie. Galácii si kmeny rozdělily na tři správní oblasti, každou s vlastním hlavním městem. Společně se pak setkávaly v Drunemetonu, posvátném dubovém hájku jihozápadně od Ankary, sídelního města Tektoságů. Místním Kappadokijcům ponechali výměnou za pravidelné desátky jejich území i vládu nad ním, samotná jejich společnost přetvářela se ale postupně ve vojenskou aristokracii. Stejně jako Sparťané i Galatové se soustředí na rozvoj válečnického umění. Bojují v keltském stylu, spoléhají na smrtící meče, oštěpy a oválné štíty.

Jejich území leží v samém srdci Malé Asie a před Galaty se proto rozprostírá škála možností: mohou svůj vliv rozšířit do Kappadokie, nebo zamířit k moři, přes Pontus, Pergamon nebo Bithýnii. A poté buď na východ, nebo na západ.