Královští Skytové jsou všem ostatním lidem nadřazeni. Není to jejich problém, je to prostě tak. Všechny ostatní kmeny, dokonce i jiní Skytové, nejsou o nic lepší než otroci a v souladu s tím si také nezasluhují vůbec žádné ohledy. Podle pověsti jsou všichni královští Skytové potomky Kolaxaie, nejmladšího ze tří bratrů, toho, jemuž byly dány zlaté božské dary. Přízni bohů se od té doby těší i jeho potomci. Bez ohledu na své zlaté dědictví mají královští Skytové stále dojem, že z "civilizovaných" lidí žijících na jih a na západ od jejich stepí nekouká nic než bohatá kořist.
Řekové a jiné civilizované národy v té době považovali Skyty za nebezpečné barbary. Historik Hérodótos ve svých spisech líčí téměř všechny aspekty skytské kultury, srovnává je s řeckými ekvivalenty a skytská verze z toho téměř vždy vychází jako nedostačující. Máme-li být upřímní, Hérodótovy spisy jsou bezpochyby poplatné době a místu svého vzniku. I tak je však zřejmé, že byli Skytové jedinečně nekompromisní ve svém válečnickém přístupu a osobním násilí, což zřejmě značně přispělo k jejich děsivé pověsti.