Sparta

Na rozdíl od všech ostatních řeckých měst je Sparta neustále ve válečném stavu, a to i když právě s nikým nebojuje.

Každý Sparťan stráví celý svůj život nejprve válečnickým výcvikem a pak buď jako válečník, nebo jako cvičitel dalších Sparťanů. Manuální práci, zemědělství, obchod a všechno ostatní, co má co do činění s civilní společností, zajišťují periokoi, což by v normálním městském státě byla střední třída, nebo heilóti, třída porobených otroků. Občas vyhlásí Sparťané válku proti heilótům, aby se mládež mohla pocvičit v zabíjení. Cílem tohoto uspořádání bylo vytvořit vojsko dokonalých válečníků. Kdo bojoval proti Sparťanům častěji, ten ví, že tohoto cíle bylo dosaženo. Během řecko-perských válek udržel oddíl pouhých 300 Sparťanů Termopylský průsmyk a porazil Perskou říši; sice tam zemřeli, ale získali tím větší slávu a významnější vítězství, než si kdy jaký Sparťan dokázal představit.

Ačkoli se Makedonii za vlády Filipa II. a Alexandra nepodařilo Spartu dobýt, nakonec se bylo město nuceno připojit ke Korintské lize. Teď, když v Řecku zavládl chaos, má Sparta šanci znovu získat svou bývalou slávu a velikost.