Po výběru frakce si můžeš zvolit i rodinu či skupinu, kterou budeš v jejím politickém systému zastupovat. Vůdce tvé frakce se potom stane hlavou této zvolené skupiny. K jejímu celkovému vlivu pak bude v průběhu kampaně svou vážeností přispívat mnoho postav. Platí přitom, že čím je osoba ctižádostivější, tím užitečnější může být pro tvou frakci. Tato vlastnost je však dvousečná: velké ambice totiž mohou vést až k touze po moci a k rozpoutání občanské války. Takové postavy je proto nutné bedlivě sledovat a ne vždy jim zcela důvěřovat. Jednat přitom můžeš se všemi politiky, bez ohledu na to, ke které skupině patří. Můžeš je buď adoptovat, podplatit, oženit s dcerou ze své skupiny, rozšířit o nich pomluvy poškozující jejich pověst, anebo je prostě nechat zavraždit.
Obezřetnou manipulací s politicky významnými postavami a obratným využíváním dostupných zákulisních manévrů je možné ovlivňovat rozložení sil mezi stranami v rámci jedné frakce. Klíčem k úspěchu je přitom rovnováha - tvým cílem je zachování vnitřní stability tak, aby ani jedna ze stran nezískala výraznou převahu. Obecně lze říci, že příliš silná strana je stejně nebezpečná jako strana příliš slabá, bez ohledu na to, zda vládne, či nikoliv. Politická nerovnováha obvykle vede k povstání. Rozhodnutí, která v průběhu kampaně učiníš, se odrazí na vlivu, kterému se tvá strana bude těšit. Tato rozhodnutí přitom nemusí být přímo politická, mohou se týkat vojenských či občanských záležitostí, jmenování velitelů a výběru jejich dovedností a rysů, význam má dokonce i to, v jakém pořadí se rozhodneš zkoumat jednotlivé technologie.
Neexistuje jediná správná cesta. Politická nečinnost (tedy ponechat otázkám politiky volný průběh a věnovat se raději občanské či vojenské správě) není nezbytně špatným přístupem, alespoň z krátkodobého hlediska. Z dlouhodobého pohledu však hrozí, že některá ze stran získá či ztratí příliš mnoho vlivu. Naopak politicky aktivní hráč udrží rovnováhu sil tak dlouho, jak jen to bude možné. Pokud se však soupeřům naskytne příležitost, všichni generálové a admirálové, kteří jsou členy opozičních stran, zběhnou - spolu se svými jednotkami - k nově vzniklé nepřátelské frakci, která rozpoutá občanskou válku a jejím jediným cílem je porazit tě. Hráči, kteří vliv jednotlivých stran v rámci frakce podcení, riskují, že válka vypukne, až to budou nejméně očekávat, zejména v pozdějších fázích hry, když se jejich říše dostane na vyšší úroveň.
Občanská válka může během kampaně propuknout opakovaně a představuje jednu z nejobtížnějších částí hry. Více se dozvíš v dalších částech encyklopedie.
Počet politických stran se v závislosti na vybrané frakci různí od dvou do čtyř. Všimni si, že více politicky činných rodů působí pouze v Římě a Kartágu, což znamená, že tamní politické strany jsou rozděleny do dvou a více skupin, zastupujících jednotlivé rody. Římský, či kartaginský rod, který chceš zastupovat, si vyber v nabídce těsně před zahájením nové kampaně. Ke každé z dynastií se přitom váží specifické výhody i nevýhody. V ostatních případech se vždy setkáváme pouze s jednou vládnoucí a jednou opoziční stranou. V průběhu hry je tvým úkolem prosazovat vliv své strany ve vztahu k ostatním, například k Senátu, dvoru, či kmenové radě. Čím více je politických stran, tím těžší bude udržet na politické scéně rovnováhu. To je i případ Říma a Kartága. Politicky méně zkušení hráči proto možná raději začnou hrát za některou z frakcí, které jsou rozděleny pouze na vládnoucí a opoziční stranu.
Poddaní jsou lidé, kteří se účastní života a politického dění ve tvé frakci. Setkáš se s nimi v rámci plnění zadaných úkolů, událostí a rozhodnutí a nejenom z panelu frakce zjistíš, že se jedná o tvé velitele, admirály, ale také ostatní členy tvé frakce, strany nebo rodiny (vůdce frakce). A co je důležitější, tví poddaní představují také státníky, kteří zastupují politické strany a sídlí v hlavním městě. Z politického hlediska stejně jako velitelé i státníci přispívají svou vážeností k vlivu celé strany, ale na rozdíl od nich nejsou na strategické mapě fyzicky přítomni, dokud některá z armád nebo flotil nepotřebuje povolat nového vůdce. Velitel navíc nemusí zemřít, aby ho bylo možné nahradit. Na strategické mapě vyber armádu a na velitelově panelu zvol možnost nahradit. Pokud na jeho místo jmenuješ některého ze stávajících státníků, dosavadní velitel svůj post opustí a sám se stane politikem.
Váženost je souhrnem popularity a postavení, jaké daná postava v římském světě zaujímá a jako taková přímo ovlivňuje, jakým vlivem její strana vládne. Svou vážeností k vlivu strany přispívají všechny postavy, míra tohoto jejich přispění je však relativní vzhledem k váženosti soupeřících stran. To znamená, že má-li opoziční strana ve svých řadách několik vysoce vážených členů a tvoje nikoliv, její vliv se s každým tahem zvýší, zatímco tvůj se sníží.
Nezapomínej také, že ctižádost každé osoby zvyšuje působení její váženosti na vliv celé strany. Je tedy vhodné sledovat bedlivě své velitele, neboť pocit vítězství zvyšuje jejich ambice. Čím ctižádostivější člověk ve vztahu k ostatním je, tím větší bude dopad jeho váženosti na vliv celé strany.
Vliv vybrané politické strany lze měnit zvyšováním a snižováním váženosti jejích členů. Můžeš se například pokusit rozšířit o některých svých socích pomluvy a snížit tak jejich váženost. Mnohem razantnějším zásahem pak je vražda významného člena politické strany, neboť jeho likvidací mizí rázem i veškerý jeho vliv. Vážený adoptovaný člen opoziční strany pak posiluje novou stranu na úkor své mateřské organizace. Více se o fungování politiky dozvíš v dalších částech encyklopedie.
Vliv své strany upevníš plněním zadaných úkolů, vítězstvími na bojišti a politickými machinacemi v zákulisí. Zkušení velitelé mohou velet tvým armádám nebo flotilám, můžeš jim ale udělit také politické úřady, zvané cursus honorum. Zatímco úřední posty zajišťují postupný, ale pomalejší nárůst vlivu, úspěšný velitel je v době války zárukou razantního nárůstu vlivu. Také je možné nechat vliv nahromadit v době, kdy je tvá strana mnohem váženější než opozice, a lze jej využívat k provádění záškodnických akcí, například vražd, jejichž cílem je omezit vliv soupeřících stran v rámci tvé frakce.
Vliv jednotlivých politických stran zobrazených na panelu frakce se udává v procentech a zobrazuje se na seznamu důležitých postav, který je umístěn na záložkách „politika frakce" a „postavy". Toto číslo přitom odpovídá podpoře, zpravidla neviditelné třídy „patricijů", které se daná strana těší uvnitř své frakce. To, zda stranu zastupují senátoři, kmenoví stařešinové či šlechtici, závisí na tom, o kterou frakci se jedná (například podpora stranám v demokratických helénských frakcích vychází od občanů, nikoliv patricijů). Počet těchto vlivných lidí je nicméně vždy omezen a platí, že každý člověk může v daném okamžiku podporovat pouze jedinou stranu. Když tedy získáš nebo ztratíš jeho podporu, projeví se to na vlivu, kterého se straně dostává. To je důležité při rozhodování o tom, jaký politický krok učinit či nikoli, neboť z krátkodobého hlediska řada z těchto rozhodnutí povede ke ztrátě podpory určitého počtu patricijů, poddaných, nebo občanů. Najedeš-li myší na údaj vyjádřený v horní části panelu v procentech, zjistíš, kolik přesně lidí danou stranu podporuje.
Tvá frakce může získat určité výhody v závislosti na tom, jaká je její úroveň vlivu vzhledem k tomu, jak velkou má moc. Můžeš si je prohlédnout na záložce „politika frakce".
Velikost tvé říše je v očích soupeřů měřítkem tvého úspěchu během kampaně. Zvyšuješ ji dobyvačnou činností. Čím však bude tvá říše větší nebo vzroste-li však tvůj politický vliv příliš, začne být důležitější vnitrostátní politika, neboť staneš-li se pro ostatní strany v rámci své frakce hrozbou, hrozí ti v každém kole, že se pokusí rozpoutat občanskou válku. Pro větší říše je mnohem obtížnější udržet si vnitřní stabilitu, protože tam k politickým incidentům dochází mnohem častěji. Jakmile tedy vybuduješ velké impérium, musíš politické situaci stále věnovat pozornost, protože výkyvy vlivu mohou být v důsledku machinací opozice mnohem větší. Zároveň nezapomínej, že se ti vždycky nemusí podařit naverbovat generála právě z té strany, ze které to teď potřebuješ. Má-li tvá strana příliš velkou moc, může to vést k občanské válce proti separatistům, pokud jí bude mít příliš málo, využijí tvé slabosti ti, kteří proti tobě kují pikle, a pokusí se převzít vládu sami. Proto je důležité se ve hře brzy naučit, jak ti může politika pomoct, a až se tvá říše rozroste, aktivně se snažit udržovat všechno v rovnováze.
Všechny informace o úrovni říše tvé frakce, včetně s tím souvisejících vlastností a účinků, najdeš na záložce „přehled frakce".
Politika ve hře Total War: ROME II je bojem o zachování rovnováhy. Pokud hráč otázkám politiky nevěnuje pozornost, dojde k narušení stability a sváry mezi politickými stranami přerostou v občanskou válku. Získá-li tvá strana v rámci republiky příliš velkou moc, nedůvěra a paranoia nakonec nutně povedou k tomu, že se tě někdo pokusí odstavit od vlády nad tvou frakcí. Právě v takovém případě vypukne občanská válka. Zbývající strany se sjednotí a povedou proti tobě povstání, okamžitě se zmocní nějakých provincií a pokusí se svrhnout režim. Podobně i v kmenovém společenství či království bude tvůj kmen nebo rod čelit tlaku v případě, že tě ostatní budou považovat za slabého nebo naopak za příliš mocného a výsledkem bude opět občanská válka. Ve všech případech se nepřátelské frakce pokusí provést převrat a zpočátku převezmou oblasti, kde se nacházejí opoziční generálové se svými armádami, ale nejsou tam posádkou. Dále se k občanské válce připojí také některé oblasti, kde žádná armáda není, a to v závislosti na poměru velitelů věrných tvé straně k počtu velitelů, kteří zběhli. Nově vytvořená frakce je přímým výsledkem opozice vůči vládě tvé strany ve tvé vlastní zemi a bude se za každou cenu snažit dobýt a udržet si tvá města a nakonec tě zcela zničit. Občanská válka bude trvat tak dlouho, dokud nebude nepřátelská frakce poražena, a během kampaně k ní může dojít víckrát, pokud nebudeš konzistentně udržovat rovnováhu sil.
Cursus honorum je systém úřadů a zmocnění, které mohou tví poddaní zastávat, jakmile dosáhnou určitého věku či postavení. Podobá se vlastnostem postav či členů družiny nebo předmětů, které postavě propůjčují určité účinky. Je s nimi spojena určitá moc a proto je lze použít na uklidnění užitečných, ale potenciálně nebezpečných jedinců. Pokud budou splněna všechna kritéria pro postup na novou úroveň cursus honorum, pak se ti zpřístupní tlačítko pro povýšení do funkce. Jeho stisknutím pak můžeš daný úřad obsadit.
Toto je hlavní zdroj informací o momentální situaci na politické scéně. Přehled zobrazíš kliknutím na symbol své frakce ve střední části uživatelského rozhraní na strategické mapě. Dozvíš se z něj vše o vnitřním fungování své frakce, zjistíš, kdo jsou opoziční vůdci a jakému vlivu se v porovnání s tebou těší. Nalezneš zde také informace o rysech a vlastnostech všech politicky činných osob. Z tohoto panelu můžeš také ovlivňovat rozložení sil mezi stranami, osnovat politické pletichy, například objednávat vraždy, dohadovat sňatky a dojednávat povýšení.
Lidé zde uvedení jsou nástroji tvé politické moci, tvými pěšáky. Jejich úspěchy, nesnáze a neúspěchy se přímo odrážejí na vlivu, jaký tvá strana získá, nebo ztratí. Klikneš-li na portrét vybraného člověka, zobrazí se jeho vlastnosti, z nichž nejdůležitější jsou váženost a ctižádost. Právě na těch v politice doopravdy záleží.
Chceš-li udržet rovnováhu sil, dbej, aby se jednotlivé strany těšily obdobné váženosti. Slouží ti k tomu řada nástrojů, z nichž většina má svou finanční, nebo politickou cenu, případně obojí. Politickou cenou se vždy rozumí ztráta podporovatelů, která snižuje vliv celé strany. Tyto nástroje se na vlivu odrážejí i z dlouhodobého hlediska - úspěšná manipulace s vážeností vybraných osob se postupně projeví pozitivními dopady.
Kliknutím na portrét libovolného člověka na panelu frakce se zobrazí rozhraní, ze kterého lze rozhodovat o jednotlivých skutcích. Nechybí zde ani cena za jednotlivá rozhodnutí. Ne vše ale působí na každého, zobrazeny jsou tak vždy pouze skutečně proveditelné činy. Jsou to tyto:
Povýšení můžeš zajistit pouze členům své vládnoucí strany, jeho důsledky přitom nejsou jen politické. Člověk, který získá vyšší politický úřad, se bude těšit i větší váženosti. Povýšením se dané osobě zpřístupní také rysy cursus honorum, které jí dále ovlivní. Povyšovat lze i opakovaně (až na nejvyšší hodnost), a to za předpokladu, že daný člověk dosáhl správného věku a hodnosti. Prvním povýšením ztrácí vybraná osoba podporu několika patricijů. S každým dalším pak roste cena, stejně jako počet podporovatelů, které povýšený člověk ztrácí.
Čin, jehož podstata je zcela zřejmá, stejně jako důsledek - zavražděný člověk je navždy odstraněn ze hry. Zabít člena frakce není jen tak, stojí to spoustu peněz a nezanedbatelné jsou i následky politické. Obětí vraždy se obvykle stávají lidé ambiciózní, těšící se veliké vážnosti, kteří narušují rovnováhu sil a zajišťují své straně převahu vlivu. Zavraždit lze velitele a státníky vlastní strany, s výjimkou vůdce frakce. Lidé s větší vážností je obtížnější zabít, a služby vraha jsou proto dražší. Uvědom si také, že stranu nelze zničit prostým vyvražděním jejích členů - strana bude existovat vždy a uvolněná místa v jejím vedení budou znovu obsazena v příštím kole.
Toto je jediný čin, který nemá přímý politický důsledek. Zavraždit lze pouze manželky členů vládnoucí strany. Čím větší váženosti se vybraná osoba těší, tím dražší je objednat vraždu jeho manželky. Další výhodou tohoto kroku je, že zavražděná žena uvolní místo v domácnosti a to je možné zaplnit jinak.
Úplatek má přesvědčit upláceného, aby přešel na tvojí stranu. Pomocí úplatků lze snižovat váženost protistrany, zvyšovat svou vlastní a udržovat tím politickou rovnováhu. Je-li pokus o uplacení úspěšný, ztrácí uplacená postava ze své váženosti. Čím vyšší váženosti se uplacený těší, tím vyšší úplatek musí být.
Čas od času se objeví zpráva o politických pletichách osnovaných opozičními stranami. Ty se například mohou pokusit adoptovat některého z tvých příbuzných, nebo o něm rozšíří pomluvy. V takovém případě dostaneš na výběr z několika možných reakcí, které se vždy liší svou cenou, politickými důsledky, nebo obojím.